Anotace

V poslední čtvrtině 18. století došlo ve Výmaru k jedinečné konstelaci souběžného působení předních německých učenců a literátů J. G. Herdera, Ch. M. Wielanda, J. W. Goetha a F. Schillera. Díla těchto autorů představují syntézu a revizi německého osvícenství a základ moderní německé občanské kultury. Jejich filosofické základy a podoby jejich dalšího působení ve filosofii a kultuře 19. století budou na přednášce probrány. Jádrem byla nová sebereflexe lidství v jeho metafyzických i historických souřadnicích s těžištěm v rozměru tvořivosti. Kromě jiného tito autoři představují filosofické myšlení v širším smyslu než pouhé teoretické disciplíny analytického rozumu: jeho sepětí s kulturou, krásnou literaturou a vzdělaností také v citovém, duchovním či sociálním životě.