
Liberálové a ti druzí
Kniha představuje liberalismus jako způsob nahlížení na společnost a zároveň hlubokou tradici politického myšlení. Vychází především ze současných politických diskusí v Česku a v celé střední Evropě a snaží se tyto diskuse přístupným způsobem filozoficky uchopit. Kromě vysvětlení zdrojů liberálního politického myšlení, jeho historie a současnosti se proto věnuje základním sporným tématům ve veřejném prostoru: státnímu přerozdělování bohatství, feminismu, právům homosexuálů, „cancel culture“ či „woke“ aktivismu.

Jean-Jacques Rousseau. Návrh korsické ústavy
První český překlad Rousseauova spisu doprovází rozsáhlá úvodní studie, která ho zasazuje do kontextu autorova života i díla i do boje Korsičanů o nezávislost. Ukazuje, že textu patří významné místo v rámci Rousseauových politických děl, neboť zajímavým způsobem rozvíjí teze dalších jeho politických spisů, nejen Společenské smlouvy. Tím potvrzuje jednotnost Rousseauova pohledu na politické záležitosti a zároveň poukazuje na důležitost, kterou přikládal praktické politice.

Voltaire. Pojednání o toleranci
Kniha obsahuje překlad Voltairova díla Pojednání o toleranci. Dílo vyšlo poprvé roku 1763 a dnes je považováno za jedno ze zásadních děl francouzského osvícenství. Voltaire v této knize vyzývá k toleranci mezi jednotlivými náboženstvími, odsuzuje náboženský fanatismus a pověrčivost své doby (především u jezuitů).

Voltaire. Dva filosofické příběhy. Micromegas. Listy Amabedovy
Audiokniha obsahuje dvě novely Voltaira, spisovatele, básníka a předního filosofa francouzského osvícenství. Filosofická novela Micromegas se řadí mezi jedny z prvních vědeckofantastických děl vůbec, Amabedovy dopisy představují v epistolární formě kritiku evropské civilizace, kolonialismu a církve. Obě satirická díla spojuje pohled na vlastní společnost a kulturu z vnější perspektivy. Voltairova díla zůstávají aktuální i více než 250 let po svém vzniku a jsou doplněna o rozhovor s odborníkem nejen nad texty samotnými, ale i nad širším kontextem doby.

Dieter Henrichs Theorie der Subjektivität. Analyse Ihrer Entwicklung
Dieter Henrich (1927-2022) byl jedním z nejvlivnějších filozofů německé poválečné doby. V centru jeho rozsáhlého díla – i tam, kde se o tom výslovně nemluví – je teorie sebevědomí a lidské subjektivity. Henrich pojednával o otázkách, jež s tím souvisejí, ve velkém množství textů po více než šedesát let. Vzhledem ke složitosti a rozmanitosti těchto textů a také k tomu, že Henrich téměř nikdy nepředložil přehled své teorie, zůstaly její souvislosti pro mnoho čtenářů dosud nejasné. Gutschmidt analyzuje vývoj Henrichovy pozice od počátku. Zabývá se důležitými vlivy na Henrichovu teorii a věnuje se centrální diskusi jeho tezí.

Simone Weil. Basic Writings (Základní spisy)
Kniha shromažďuje hlavní spisy jednoho z nejvíce podnětných a originálních myslitelů 20. století. Její díla byla vybrána tak, aby ukázala její zkoumání mnoha aspektů lidského osudu a zahrnovala politiku, společnost, lidské povinnosti a práva, kulturu a morálku, stejně jako vědu, školní studium a práci, z nichž všechny jsou meditací o lidském stavu, stejně jako zprostředkování k duchovnu. Duchovno jako náš osud je explicitně zkoumáno v esejích o utrpení a radosti, o různých formách lásky, o Bohu a dobru, jak jsou ve světě i mimo něj.

Kant and the Phenomenological Tradition. Kant und die phänomenologische Tradition (Kant a fenomenologická tradice)
Společným tématem devíti esejů v této knize je fenomenologický dialog s Kantem a jeho „vynálezem autonomie“. Je Kantův pojem autonomie aktuální i dnes po intenzivním vývoji etického a fenomenologického myšlení, jež zdůrazňuje důležitost jinakosti? Některé příspěvky jsou imanentně kantovské, zatímco většina ostatních se soustřeďuje na vztah mezi Kantem a vybranými mysliteli fenomenologické tradice: E. Husserlem, M. Heideggerem, E. Levinasem, J. Patočkou and B. Waldenfelsem.

Schillerova estetika humanity
Friedrich Schiller byl nejmladším z tzv. výmarských klasiků a jedním z posledních velkých představitelů německého osvícenství. Jeho tvorba, přervaná předčasnou smrtí a vyvzdorovaná na těžkých životních podmínkách, sahá od medicíny přes historiografii či estetiku až po poezii, jejím svorníkem a fundamentem je však filosofické myšlení. Schiller nejen jako autor teoretických spisů, nýbrž zejména jako dramatický básník hlásal osvícenské ideály a rozvíjel jejich systematické ukotvení v dialogu se starším racionalismem i rodícím se idealismem a romantismem. Předložená kniha, navazující na autorovy práce o Herderovi a Goethovi, se snaží o syntézu Schillerova myšlení napříč všemi oblastmi jeho tvorby a o zacelení citelné mezery v českém poznání moderní německé kultury, v níž se snaží ukázat právě spojnice mezi filosofií, literaturou a společenským vývojem.

Politické směry a myslitelé 19. století
V druhém svazku dějin politického myšlení je podán filosoficko-historický výklad politického myšlení od Americké revoluce po 1. světovou válku. Velká pozornost je věnována vzniku moderní republiky s demokratickou reprezentací, zrodu moderních ideologií a jednotlivým myslitelům (Tocqueville, Nietzsche, Weber), kteří byli doceněni až ve 20. století. Samostatné kapitoly jsou věnovány vývoji politického myšlení na přelomu 18. a 19. století v Německu a v 19. století v Rusku a v českých zemích.

Politické myšlení raného novověku
Ve svazku je podán filosoficko-historický výklad politického myšlení od humanismu a renesance po proudy ve francouzském osvícenství. Velká pozornost je věnována vzniku teorie národního státu, české reformaci, právu na odpor, náboženské toleranci, přirozenému a mezinárodnímu právu a teorii rozdělení politické moci.