Obsah knihy

První český překlad Rousseauova spisu doprovází rozsáhlá úvodní studie, která ho zasazuje do kontextu autorova života i díla i do boje Korsičanů o nezávislost. Ukazuje, že textu patří významné místo v rámci Rousseauových politických děl, neboť zajímavým způsobem rozvíjí teze dalších jeho politických spisů, nejen Společenské smlouvy. Tím potvrzuje jednotnost Rousseauova pohledu na politické záležitosti a zároveň poukazuje na důležitost, kterou přikládal praktické politice.

Obsah knihy

Kniha obsahuje překlad Voltairova díla Pojednání o toleranci. Dílo vyšlo poprvé roku 1763 a dnes je považováno za jedno ze zásadních děl francouzského osvícenství. Voltaire v této knize vyzývá k toleranci mezi jednotlivými náboženstvími, odsuzuje náboženský fanatismus a pověrčivost své doby (především u jezuitů).

Audiokniha obsahuje dvě novely Voltaira, spisovatele, básníka a předního filosofa francouzského osvícenství. Filosofická novela Micromegas se řadí mezi jedny z prvních vědeckofantastických děl vůbec, Amabedovy dopisy představují v epistolární formě kritiku evropské civilizace, kolonialismu a církve. Obě satirická díla spojuje pohled na vlastní společnost a kulturu z vnější perspektivy. Voltairova díla zůstávají aktuální i více než 250 let po svém vzniku a jsou doplněna o rozhovor s odborníkem nejen nad texty samotnými, ale i nad širším kontextem doby.

Obsah knihy

Dieter Henrich (1927-2022) byl jedním z nejvlivnějších filozofů německé poválečné doby. V centru jeho rozsáhlého díla – i tam, kde se o tom výslovně nemluví – je teorie sebevědomí a lidské subjektivity. Henrich pojednával o otázkách, jež s tím souvisejí, ve velkém množství textů po více než šedesát let. Vzhledem ke složitosti a rozmanitosti těchto textů a také k tomu, že Henrich téměř nikdy nepředložil přehled své teorie, zůstaly její souvislosti pro mnoho čtenářů dosud nejasné. Gutschmidt analyzuje vývoj Henrichovy pozice od počátku. Zabývá se důležitými vlivy na Henrichovu teorii a věnuje se centrální diskusi jeho tezí.

Obsah knihy

Kniha shromažďuje hlavní spisy jednoho z nejvíce podnětných a originálních myslitelů 20. století. Její díla byla vybrána tak, aby ukázala její zkoumání mnoha aspektů lidského osudu a zahrnovala politiku, společnost, lidské povinnosti a práva, kulturu a morálku, stejně jako vědu, školní studium a práci, z nichž všechny jsou meditací o lidském stavu, stejně jako zprostředkování k duchovnu. Duchovno jako náš osud je explicitně zkoumáno v esejích o utrpení a radosti, o různých formách lásky, o Bohu a dobru, jak jsou ve světě i mimo něj.

Obsah knihy

Společným tématem devíti esejů v této knize je fenomenologický dialog s Kantem a jeho „vynálezem autonomie“. Je Kantův pojem autonomie aktuální i dnes po intenzivním vývoji etického a fenomenologického myšlení, jež zdůrazňuje důležitost jinakosti? Některé příspěvky jsou imanentně kantovské, zatímco většina ostatních se soustřeďuje na vztah mezi Kantem a vybranými mysliteli fenomenologické tradice: E. Husserlem, M. Heideggerem, E. Levinasem, J. Patočkou and B. Waldenfelsem.

Obsah knihy

Friedrich Schiller byl nejmladším z tzv. výmarských klasiků a jedním z posledních velkých představitelů německého osvícenství. Jeho tvorba, přervaná předčasnou smrtí a vyvzdorovaná na těžkých životních podmínkách, sahá od medicíny přes historiografii či estetiku až po poezii, jejím svorníkem a fundamentem je však filosofické myšlení. Schiller nejen jako autor teoretických spisů, nýbrž zejména jako dramatický básník hlásal osvícenské ideály a rozvíjel jejich systematické ukotvení v dialogu se starším racionalismem i rodícím se idealismem a romantismem. Předložená kniha, navazující na autorovy práce o Herderovi a Goethovi, se snaží o syntézu Schillerova myšlení napříč všemi oblastmi jeho tvorby a o zacelení citelné mezery v českém poznání moderní německé kultury, v níž se snaží ukázat právě spojnice mezi filosofií, literaturou a společenským vývojem.

Obsah knihy

V druhém svazku dějin politického myšlení je podán filosoficko-historický výklad politického myšlení od Americké revoluce po 1. světovou válku. Velká pozornost je věnována vzniku moderní republiky s demokratickou reprezentací, zrodu moderních ideologií a jednotlivým myslitelům (Tocqueville, Nietzsche, Weber), kteří byli doceněni až ve 20. století. Samostatné kapitoly jsou věnovány vývoji politického myšlení na přelomu 18. a 19. století v Německu a v 19. století v Rusku a v českých zemích.

Obsah knihy

Ve svazku je podán filosoficko-historický výklad politického myšlení od humanismu a renesance po proudy ve francouzském osvícenství. Velká pozornost je věnována vzniku teorie národního státu, české reformaci, právu na odpor, náboženské toleranci, přirozenému a mezinárodnímu právu a teorii rozdělení politické moci.

Obsah knihy

Zatímco Kantova Kritika čistého rozumu (1781, 1787) se týká teoretické filosofie, zabývá se Kritika praktického rozumu (1788) praktickou filosofií a předkládá v úplnosti teorii morálního zákona známou již ze Základů metafyziky mravů (1785). Obsahuje rovněž Kantovu definitivní odpověď na otázku metafyziky. Předkládá jádro Kantem reformovaného pojmu metafyziky. Druhé, upravené vydání překladu Kantovy Kritiky praktického rozumu od Jaromíra Loužila (poprvé vydaného v roce 1996 v Praze v nakladatelství Svoboda) pořízené Janem Kunešem a Milanem Sobotkou obsahuje opravy zjevných přehlédnutí, věcných nepřesností a také některá formulační zpřesnění. K vydání je též připojen obsáhlý věcný rejstřík.